Blogindex

Namaloval jsem tv?j obraz

Mojí barvou byla slza

Skápla ti, kdy? jsi vzpomínala

Jaká bývala nad?je malá.

Oce? melodii vlastní tvá?e

Tóny barvy, co mám od tebe

Neplá?u pro tebe, zapome?, to sny

jsou ráno tím jediným, co smí

Permalink | Leave a comment  »

Po celý den jsem zahazoval slova

Ve?er je hledal po kapsách

A skládal z nich rána nová

A z rán ve?ery, noci zas

Po celý den jsem sbíral slabé hlásky

A te? z nich skládám formule

Kouzlím se slovy, kouzlím vám obrázky

Z kamínk? panenky Marie

Permalink | Leave a comment  »

Vzal jsem pero
a
za?al vál?it

Místo sval? pou?íval jsem slova
Místo me?e m?l jsem souv?tí
A co mám dnes?
Nemocni?ní úbor, který kn?z posv?til
A topinku s ?esnekem ope?enou dozlatova

To abych ne?ekl
?e mi nepomáhají

Permalink | Leave a comment  »

Napadlo m? to, kdy? jsem si prohlí?el obchod s fair-trade zbo?ím. Tedy zbo?ím, kde je garantováno, ?e nebylo vyrobeno v ned?stojných podmínkách a ?e za n? lidé dostali zaplaceno. Jeden by ?ekl, ?e je to vlastnost volného trhu a kapitalismu. Není to tak úpln? pravda, by? tyto dva elementy v tom jist? mají ur?itou úlohu. S ohledem na p?edchozí p?ísp?vek si asi dovedete p?edstavit, kde vidím chybu problém já. Z mého pohledu je to chyba, pro jiné je to p?íle?itost.

V prvé ?ad? je zde problémový vztah k cizímu majetku. Nejsem schopen ?íci, jestli je to jen výsledek „nejaktivn?jší“ ?ásti spole?nosti, ale dost ?asto mám z jednání lidí pocit, ?e „co není moje, to je mi ukradené“. V ur?itém smyslu je jist? fajn, kdy? nesvádíte kamarádovu man?elku, ale kdy? vám nevadí nakopnout cizí automobil... O státním/ve?ejném majetku rad?ji ani nemluvím, lidová tvo?ivost zde nezná mezí. Argumentace stylem „je to ve?ejné, tedy i mé, a já si s tím mohu d?lat, co chci“ není nic, co bych si zrovna vymyslel.Další problém je extrémní fixace na peníze. Volný ?as p?epo?ítáváme na dolary a místo pomoci babi?ce p?es p?echod b??íme na sch?zi. Vidíme jen sebe objímající všechny ty peníze, co budeme mít ulo?ené v bance a nevidíme sebe v kontextu spole?nosti. V extrémním p?ípad?.

V tom mén? extrémním: Podnikatel zalo?í firmu se svými ideály. Vyrábí své produkty, celkem se mu da?í a chce rozší?it sortiment výroby. Jen?e nemá dost pen?z. Rozhodne se tedy jít s firmou na burzu a prodat ?ást firmy (m??e i jinak, samoz?ejm?). Po pár letech, ji? jako minoritní akcioná?, se dozví, ?e má p?esunout výrobu do rozvojových zemí, aby sní?il náklady. Kdy? odmítne toto rozhodnutí splnit, je sesazen z pozice ?editele a na jeho místo dosedne n?kdo dostate?n? ambiciózní, kdo je ochoten zneu?ívat levné pracovní síly. V takovou chvíli se z oby?ejného podniku stává - z mého pohledu - nep?íjemná a ?asto i nebezpe?ná korporace.

Pro? se mi nelíbí korporace? V?dy? je to produkt kapitalismu, jeho vlastnost... Není to pravda. Je to produkt spíše globalizace ne? klasického kapitalismu. Navíc je to produkt nedostatku hodnot, kdy nejen?e „o peníze jde a? v prvé ?ad?“, ale ve skute?nosti nejde o nic jiného. Pak se samoz?ejm? m??e stát, ?e firma s vizí se stane oby?ejnou mašinérií zneu?ívající lidské práce a lidské nouze. Kdyby nebyli d?lníci v rozvojových zemích v tí?ivé situaci, nejspíš by se organizovali do odbor? a vymáhali si lepší podmínky.

Ne, skute?n? nekritizuji kapitalismus. Skute?n? nekritizuji volný trh. Jen to, jak se stavíme ke zbytku sv?ta. Je podstatné, ?e u nás nejsou otroci. To, ?e naše k?eslo otroci vyrobili, to nás u? nemusí zajímat. To je daleko. Mimo náš sv?t. Volný trh je skute?n? nejlepší vodítko, pokud nemáme jiný zp?sob zhodnocení významu ne? peníze. Ale co kdy? ho máme?

Permalink | Leave a comment  »

Co se vám vybaví p?i slov? da?? Co se vám vybaví p?i slovech jako je zisk, sociální jistota, komunismus? A co t?eba Klaus, Havel, Mubarak? Jedno slovo? Jedna v?ta? Pak vám mo?ná chybí jedno oko. Nevidíte sv?t trojrozm?rný, ale plochý. Jen?e on není. Mo?ná bohu?el, ale já bych ?ekl spíše bohudík.

Kdysi jeden zajímavý ?lov?k prohlásil, ?e ten, kdo vidí v podnikání jen zisk, je pravi?ák, ostatní jsou levi?áci. Je zajímavý jako tém?? ka?dý, kdo u?í na našem gymnáziu. A tímhle se - jako profesor základ? spole?enských v?d - stal ješt? zajímav?jším. Vidí sv?t ?ernobíle, ploše. Je jednooký. Pokud je cílem mého podnikání vytvo?it lepší sv?t, je to také zisk. Získám dobrý pocit. ?lov?k, který podniká, se samoz?ejm? chce u?ivit, tak?e by rád m?l i finan?ní zisk nad úrovní svého finan?ního minima. D?vod je prostý - m??e se tak v?novat celý den zlepšování sv?ta a nemusí pracovat jinde.

Tuhle jsem n?kde zaslechl na podobné téma v?tu: „Mám rad?ji um?lce, kte?í se svou tvorbou ne?iví a tak se nemusí starat o komer?ní stránku v?ci.“ To je samoz?ejm? legitimní názor, ale já bych rád trochu oponoval. ?lov?k, který pracuje dev?t hodin p?t dní v týdnu, nemá moc sílu tvo?it. Samoz?ejm?, ob?as se mu zada?í, ale nebude z t?ch, kte?í nás budou pravideln? zásobovat krásným um?ním. Proto je (Z mého pohledu! Váš se m??e lišit.) lepší, kdy? tvo?í tak?íkajíc na plný úvazek a vedle komer?ních d?l produkuje i n?co s p?esahem, p?ípadn? dává i do komer?ních d?l rovinu nekomer?ní, kterou se tam musí ?lov?k nau?it vid?t. Navíc i komer?nost má n?jaký význam, n?jaké poselství. Mo?ná smutné, ale má. Tak, tolik k zisku a um?ní.

Lidé celý ?ivot operují s nedokonalými informacemi. Nemají všechny znalosti, nemají 100% jistotu. Navíc je s informacemi nakládáno velmi lehková?n?. Z jedné strany proudí ke konzumentovi, ale ten je pomalu ani nevnímá. Musí ho zaujmout a proto má takový úsp?ch bulvár (Já Blesk za bulvár pova?uji, aby bylo jasno, klidn? si za „bulvár“ dosa?te jiné slovo) - spousta grafiky, silná slova a jména, která vyvolají n?jaké asociace. Ale na tom není nic moc hrozného, taková „data“ se dají rozlo?it a lze z nich vybrat to podstatné. Podstatné pro nás, samoz?ejm?.

S informacemi se ale d?jí horší v?ci a ne v?dy za to mohou média. Informace má toti? hodnotu jen v kontextu. „Zem?t?esení v Japonsku“ nemá ?ádnou váhu, pokud se nedodá, jak bylo velké, jaké jsou škody, kolik je ob?tí a jak pomoci. V tu chvíli má sd?lení skute?ný význam. Kdy? informaci vlo?íte do jiného kontextu (kup?íkladu nábo?enský projev o nadcházející apokalypse), zm?ní se naprosto zásadn? význam. Kontextem, do kterého zasadíme informaci, se tak m??e naprosto zásadn? zm?nit význam, ale p?esto m??eme tvrdit, ?e jsme základní informaci p?edali.

Ješt? po?ád ale nejsem na konci svého povídání. To zásadní, které se d?je s informacemi, je ?astá absence kontextu. Ten sice existuje, ale k p?íjemci zprávy se nedostane. Pro? tomu tak je? Inu, v prvé ?ad? to je zp?sobeno enormním mno?stvím zpráv. V té druhé nedostatkem ?asu a nepozorností p?i jejich konzumaci. Ostatn? tomu se zprávy p?izp?sobují, jednotlivá sd?lení jsou krácena a ?asto si - bez znalostí nezmín?ných souvislostí - ?lov?k nedoká?e dát dohromady kontext.

A tady je kámen úrazu. Širá ve?ejnost je tak paradoxn? k mno?ství a dostupnosti informací neinformovaná a snadn?ji manipulovatelná. Schopnost vytvo?it si kontext bez slíd?ní na internetu je p?i ve?erních zprávách tak?ka nemo?ná. Mo?ná proto jsem je p?estal sledovat a rad?ji si ?tu sv?domit? a kvalitn? p?ipravované texty, které informace dodávají v kontextech. Mo?ná proto nesleduji showbyznys ani krimi zprávy, ale vybírám si pouze témata ze spole?nosti a kultury. Takové mno?ství informací snad ani nejde zvládat.

Lidé celý ?ivot operují s nedokonalými informacemi. Nemají všechny znalosti, nemají 100% jistotu. Není to ani špatn?, ani dob?e. Ale kdy? otev?eme ob? o?i, uvidíme sv?t jinak. A sta?í vlastn? málo. Kolik? To je ji? na vaší úvaze.

Permalink | Leave a comment  »

Myšlenky z?e?ené
Ve vodní hladin?
Myšlenky zmámené
O soudné hodin?
Myšlenky, myšky a Lenky
(zabalené do halenky)
Schované p?ed námi
V kabátu v?domí
Mas

Permalink | Leave a comment  »

Napsáno v první polovin? listopadu pro školní ?asopis. Vzhledem k jisté tendenci (z vedení školy)  tento text zakázat jsem se rozhodl s ním pochlubit i ve?ejn?.

Na nákladní lodi Svatá Lucie probíhalo zrovna spole?enské setkání, skoro setkání anglického klubu. Vn?jší pozorovatel by se podivil, jak n?kdo m??e ješt? provozovat tak nudnou zálibu bezvýznamné konverzace u novin a šálku ?aje nebo sklenice whisky. Co zále?í na politice kdesi daleko, kdy? neovlivní peníze? Vnit?ní pozorovatel – jak ?íkají naši p?átelé v Irsku a na zbylých evropských ostrovech „Insider“ – by našel ur?ité pochopení. Našel by ho v drobných nará?kách, v gestech i v historii t?chto skv?lých mu?? a ?en.

Jen?e „Insider“ nikdy nebyl vnit?ním pozorovatelem. Kdo by také pouze pozoroval, kdy? se mluví o historii, politice, spole?nosti, v?dách i filosofii, fysice i metafysice? Všichni byli naprosto napln?ni a upoutáni spole?nými zájmy, nikdo nepozoroval. A nikdo také ne?íkal vn?jším pozorovatel?m – „Outsider?m“ – v ?em je to kouzlo, v ?em je pointa. Zkrátka a dob?e „Kde je zakopán ten pes".

Neple?me sem ale irské divadelnictví a poj?me se podívat, na n?co na lodi. Na n?co, co by mohlo zajímat i nás.

„Sire, toto by vás mohlo zajímat. Našel jsem to mezi poz?stalostmi jednoho prodava?e knih, ale bohu?el to pro m? nemá cenu,“ ?ekl u jednoho ze stol? Charles svému p?íteli a švagrovi, historikovi pyšnícímu se jménem William.

„Skute?n?, sire Charlesi? Vypadá to zajímav?, kniha vázaná v k??i? Opravdu pro vás nemá cenu?“

„Kdepak. Je to deník, ale vám by se mohl vám líbit.“

„Myslíte? Uka?te, odkud je?“

„Za?íná v Praze, ale ob?as jsou tam zápisky z jiných m?st.“

Únor 1993

Úterý

Obchody nic moc. Díky Bohu mám ješt? rezervu z doby minulých let, ale co kdy? to takhle p?jde dlouho? Našt?stí Václav Havel slibuje, ?e všechno bude lepší. Ur?it? bude, však on si toho pro?il dost, aby mohl p?edpovídat. Jen?e prodávat n?co na Slovensko nebo Slovák?m u? skoro nejde, p?es hranice jich sem moc nejezdí. Zbyte?ná p?eká?ka na víc.

Ned?le

Kdy? jsem v?era ?etl noviny, trochu jsem zu?il. P?edpokládají, ?e trh s knihami se bude probouzet pomalu. Hr?za. Ale já to zvládnu. Tak jako jsem zvládl u? ledacos jiného. Dnes v ulici n?kdo nadával na Cikány, ?e by je st?ílel. Pomatenec. A? n?kdo bude chtít zast?elit jeho, bude se divit.

Pátek

Ráno se se mnou bavil n?kdo o politice. Celý den mi to bzu?í v hlav? – je mi bli?ší k?es?anská demokracie, nebo sociální? Ale ur?it? jsem pro demokracii, to je jasné. Jen bych nerad, aby tu n?kdo zavedl demokratismus, to d?lá víc škody ne? u?itku.

St?eda

Navštívil jsem blízkou hospodu, po víc ne? roce. P?ivítali m? skoro všichni, kdo tam d?ív chodili, ale u? tam není tolik student?. Zvláštní, d?ív se tam scházeli vysokoškoláci, snad posledních deset let. Ale te? tam bylo skoro prázdno, jen patnáct nebo dvacet chlap? starých jako já tam sed?lo a mluvilo. Ti, kte?í s námi tak ?asto mluvili o zlepšení. Ti, kte?í to zlepšení vybojovali. Ti všichni jsou pry? a u? s námi nebudou vzpomínat. Asi nemají ?as na sentimentalitu.

Pátek

V novinách psali, ?e mladí lidé ne?tou. U? chápu, pro? si ke mn? chodí kupovat kní?ky ti samí lidé. Chyba není u mn?, ale v mladých. Jen?e to v?domí mi peníze nevyd?lá. Co budu d?lat? Bratr navrhoval, abych prodával u?ebnice. Mo?ná má pravdu, kdy? nebudou ?íst kní?ky, alespo? se budou muset u?it ve školách. Na jednu stranu je škoda, ?e ne?tou a ?íst nebudou, ale s tím t??ko n?co ud?lám. Jen a? se u?ivím, n?kte?í mí p?átelé ztratili všechno kv?li špatným obchod?m.

Duben 2010

St?eda

Zase jsem jednou byl v hospod?. Nedávali ?ádný p?ímý p?enos, tak se diskuse sto?ila k politice – vd??nému tématu na lamentování. Poslední rok není pro volební plakáty k hnutí, tak?e je to téma vlastn? nasnad?. A v novinách se v?nují také jen politice. Pohádali jsme se s ostatními. ?ekl jsem, ?e budu volit sociální demokraty. Div jsem nedostal p?es dr?ku, jak se na mne naštvali. Prý budu volit zlo?ince – koho, ptal jsem se? Paroubka. Je snad jen jeden sociální demokrat na sv?t?? U? mi tam nenalili. A asi nikdy nenalijí, budu muset chodit jinam.

Pátek

Vzpomenul jsem si na revoluci. Bojovali jsme za svobodu. Dneska se na m? p?átelé necht?jí podívat, kdy? mám levicové názory. Svobodu neskousli, jak se zdá. A já si ?íkám, pro? se tedy tolik radovali? Tohle jsme p?eci necht?li – ani já, ani Havel, ani Kryl, ani ostatní. Nikdo necht?l nesvobodu názor? ve svobod?.

Pond?lí

Koupil jsem dv? letenky do Holandska, asi jen pot?ebuji na chvíli utéct ze svých kruh?. Zmizet, na chvíli, a pak se zase vrátit. Odvá?il jsem se do hospody, našt?stí byl fotbal. Vyhráli jsme, tak?e panovala všeobecná radost a i pivo mi nalili. D?sledn? jsem – a nejen já – zahrával všechny nará?ky na politiku a spole?nost do autu. Bylo mi trochu nanic. Nesnáším cenzuru, ani autocenzura mi nevoní. A te? jsem se jí dopoušt?l, abych p?edešel problém?m. Vá?ná témata byla prost? tabu. Zmínil jsem se o odjezdu do Amsterodamu. Všichni mi závid?li, dokonce se trochu divili – já, který jak?iv dál ne? do Bavorska nezamí?il, se odvá?ím do té nejvíce volnomyšlenká?ské zem? v Evrop?, jakou znám? Mo?ná to byl skrytý obdiv t?ch, co se neodvá?í se svým ?ivotem n?co zajímavého ud?lat. Mo?ná celého lokálu.

Ned?le (Amsterodam)

Je tu krásn?. z celého m?sta dýchá naprosto jiná atmosféra, nedá se to tu srovnávat s Prahou. Ne ?e by snad Praha byla horším m?stem ne? Amsterodam, je jen jiná. Nelze p?eci porovnávat maso s ovocem. Dýchá tu jiná atmosféra, lidé i dýchají jinak. Jako organismus, v jednom se n?co ztrácí a v druhém objevuje. Mo?ná je to jedno, mo?ná dvojí. T??ko ?íci. Ale je tu krásn?.

Je známo, ?í je vina

To hraní s kostrami

má jméno Rakovina

a voní astrami

(KK, jaro 1969)

Permalink | Leave a comment  »

Napsal jsem báse?

Dával jsem pozor

na verše, rýmy i rytmus

Pak ?etl jsem básn?

ty moderní, t?ch neznámých autor?

A zjistil

?e v?ci na R u? se nenosí

Permalink | Leave a comment  »

Kultura, to je v?c! Kino, divadlo, koncertní sály a nablýskané ?asopisy. Knihy a další radosti, co nás, lidi-?tená?e, udr?ují v obraze a v pocitu relativního št?stí. Moment, já cht?l mluvit o kultu?e, ne o um?ní...

Kultura, to je n?co, co si neseme sebou celý ?ivot. Není dána, není absolutní, ale je naše. A my ji sdílíme. Nejsem toti? ?ádní sobci, co by si svou kulturu uzurpovali, my se o ni pod?líme.

Kultura spojuje lidi - o tom nelze pochybovat. Je vytvá?ena spole?ností st?ední velikosti. Ne tou neju?ší - jako je t?eba rodina - ani tou nejširší, kdy za ?eskou spole?nost pova?ujeme v?tšinu ob?an? ?eské Republiky, p?ípadn? v?tšinu osob ?ijících na území ?R. Tak?e co je spole?nost st?ední velikosti? Za?n?me od základ? - je to rodina. Tu nem??eme vylou?it. Jsou to blízcí p?átelé a lidé, s kterými si rozumíme a trávíme s nimi pom?rn? dost ?asu. Takoví lidé nám do ?ivota n?co dají - my n?co jim také - a n?co s nimi sdílíme. Kulturu.

Co je pozoruhodné, je fakt, ?e ur?ité st?ípky z naší kultury lze najít v sousedních zemích, na druhém konci Zem? a i n?kde mezi tím. Mluvíme o euroatlantické kultu?e, ale m?li bychom mluvit hlavn? o civilizaci, její? slo?ky mají (samoz?ejm?) n?co spole?ného. Ne, není to kultura. Ne celá. Jen st?ípky, které jsou spole?né, které sdílíme.

Jedinec je produktem kultury a jeho vývoj je ?áste?n? ovlivn?n zkušenostmi s jinými kulturami. Vezm?me t?eba t?i mu?e stejného v?ku, kte?í se narodili ve vesni?ce v západních ?echách. Do ur?itého v?ku budou mít zhruba stejné hodnoty a názory, pokud se rodina n?kterého z nich nevylu?uje z jakéhosi "názorového normálu". Co všechno m??e ovlivnit jejich vývoj? Kontakt s lidmi, samoz?ejm?.

Tak?e si p?edstavme první osobu, Honzu. Honza vystuduje základní školu, následn? se úsp?šn? vyu?í na truhlá?e a ve své vesnici si za?ídí celkem prosperující ?ivnost. Nic mu nechybí, prakticky necestuje a krom povinné ?etby ne?te nic. Názory získává z rozhovor? s p?áteli a z televize. (Toto je modelová situace, taky se m??e zamilovat do postmodernistické filosofie, studovat ji ve volném ?ase a psát filosofická díla, m??e ?íst detektivky atd. Proto?e vím, kdo asi bude tento text ?íst, pro jistotu dodávám, ?e nemám nic proti vyu?eným truhlá??m ani jiným absolvent?m u??ovských obor?.) Jeho pohled na sv?t, hodnoty a zásady se nebudou moc lišit od názor? a zásad rodi??.

Druhá osoba, Milan, má za sebou stejnou základní školu, také se vyu?il truhlá?em, ale vedle toho také trochu studoval jazyky, nau?il se francouzsky a odst?hoval se do Francie. Tam pokra?oval jako Honza, zalo?il si ?ivnost ve v?tší vesnici a vyd?lával peníze. Díky zkušenosti s jinou kulturou a pot?eb? rozši?ovat si komunika?ní schopnosti ?asto ?te nenáro?né knihy a magazíny, navšt?vuje i r?zné spole?enské akce a sna?í se v?lenit do spole?nosti. Díky zkušenosti s jinou kulturou a jejími hodnotami je nucen p?emýšlet nad tím, co si odnesl ve své duši z rodné zem?. V n?kterých postojích se utvrdí, nad jinými bude váhat a mo?ná je p?ehodnotí.

Náš t?etí model, Tomáš, se rozhodl jít jinou cestou, vystudoval obchodní akademii, pokra?oval na vysoké škole v oboru podniková ekonomika a po škole zalo?il malou firmu s p?áteli. Vytvá?í programy a dodávají je do celého sv?ta. Tomáš se tak dostane do Francie, Ameriky, Británie a Japonska a má mo?nost poznat, jak se chovají, jak p?emýšlí a co uznávají lidé z jiných kultur. Zaujme ho myšlení v Kanad?, rozhodne se tam n?jakou dobu ?ít a zkusit ho nejen pochopit, ale také uchopit. Nejen, ?e si tak na cestách z ka?dé zem? n?co odnesl, také se rozhodl dát do kontrastu - st?etu - svou kulturu a kulturu jiné zem?. V n??em se budou schodovat - je to lidská kultura, je to ?ást z euroatlantické civilizace. A jinde se budou diametráln? lišit - to je však úd?l kultury, ?e nez?stává stejná.

Kdy? si postavíme po letech tyto t?i figuranty zase k sob?, zjistíme zajímavý fakt. V n??em si jsou stále podobní. Honza s Milanem mají více-mén? stejné hodnoty, jen názor na sv?t se bude lišit. Tomáš, ten se bude vymykat nejvíce. Zm?ní se mu n?které hodnoty i zp?sob myšlení, bude vid?t sv?t diametráln? odlišný od sv?t? p?edchozích dvou. A to ne kv?li tomu, jak velkou ?ást sv?ta vid?l. Ale kv?li tomu, s kolika a s jakými se setkal kulturami. A to nejd?le?it?jší - jak se s nimi setkal.

Máme mnoho kultur - a mnoho civilizací. Zkušenosti s ka?dou další m?ní náš pohled na ty p?edchozí. Celý sv?t je takzvan? multikulturní - jinak ?e?eno máme mo?nost poznávat další myšlení. Máme mo?nost snadno posouvat své názory a hodnoty dál a rychleji, ne? bychom to zvládli v jediné kultu?e.

Mnozí lidé mluví o st?etu kultur, o tom, ?e "naše kultura" je sv?tová a m?li by ji p?ijmout ostatní. Pro?? Mám se stát "oby?ejným ?lov?k", mám se stát jedincem uprost?ed masy a potla?it svou skute?nost, podstatu a lidství jen proto, ?e jsem p?išel odjinud? Ne, to není a nebude ?ešení ostrých spor? mezi jednotlivými spole?enskými skupinami s vlastní kulturou. Nikdo nemá povinnost p?ijmout cizí kulturu, milovat ji, ale stejn? jako bojujeme za mo?nosti našich nep?átel, aby mohli mít sv?j názor, m?li bychom bojovat za právo mít svou kulturu a ne ji odmítat.

Multikulturní st?ety lidem opakovan? p?ipomínají, ?e se lišíme, ?e nikdo není stejný a ?e n?kte?í p?emýšlí jinak. N?kte?í to samoz?ejm? chápou jinak a je to dob?e - nikdo nemá právo si uzurpovat nárok na "ten jediný správný názor", na "tu absolutní pravdu". Ale vid?t v takových st?etech hrozbu vlastní identit? je - spíš ne? opatrnost - paranoia a jistá xenofobie.

Kdy? se mluví o st?etech kultur v médiích, mluví se jen o Romech a Arabech. Je to zvláštní, kdy? je tu tolik spole?ností a spole?enství, tolik kulturní prost?edí. M??e se z toho vyvodit , ?e ostatní kultury se bojí st?et?, cítí se slabší. Nebo jsou naopak uv?dom?lí a nevyvolávají ?ádné konflikty. A nebo nejsou tak zprofanované, aby tím média šokovala.

Mo?ná proto p?etrvávají názory, ?e co Rom, to zlod?j, co Arab, to terorista a násilník a další podobné. Proto se lidé cizích kultur a civilizací bojí, místo aby je respektovali, p?ijali jako rovnoprávné a mo?né alternativy ke své kultu?e, svým hodnotám a svým názor?m. Dnešní vnímání kultury je jako vnímání nábo?enství - a? mluvíme o katolictví, nebo o scientismu. Ale kultura není nábo?enství, nem??e být "jediná pravá kultura", tak jako není "jediná pravda". Kultura je rodina a lidé nemají jednu spole?nou matku.

Permalink | Leave a comment  »

Dlouhá cesta stromovím a ozdobnými k?ovinami k zámku. Není to honosný zámek, pouze bohatého mu?e sídlo. ?asto se tam po?ádají výstavy a diskuse. Zámecká knihovna byla v celém kraji jednou z nejvyhlá?en?j?ích a zahrada byla nav?t?vována více ne? jakýkoliv pra?ský park. Uprost?ed byla velká okrouhlá ka?na, která dominovala celému parku. Okolo sebe m?la mnoho lavi?ek, které vyu?ívaly páry i krou?ky p?átel.

U ka?ny stáli dva mu?i. Ten mlad?í, Marek, vystudoval ?erstv? d?jepis, kde?to Filip byl byl spisovatelem a jazykov?dcem ji? n?kolik let. ?asto spolu vedli diskuse o mnohých tématech, která málokdy hrani?ila s jejich oborem práce a vzd?lání. T?eba o politice nebo o sv?tových novinkách.

Marka dnes trápil soud, kterého byl sv?dkem. Cht?l o n?m vypráv?t, povídat si o n?m.

"Co t? na tom p?elí?ení tak zarazilo? Já myslím, ?e to byl p?eci oby?ejný soud s partou zlod?j?, co vyloupili n?kolik bank. Mo?ná padli nízké tresty, ale ne moc - nikdo nebyl zran?n, nikdo nebyl zabit. Pro? t? to trápí?" ptal se tém?? otcovsky Filip.

"Netrápí m? tresty. Vezmi ?ert, jestli budou sed?t v cele sedm nebo dvacet let. Vezmi ?ert ?as. Ale v?iml sis, kdo byl korunním sv?dkem?"

"Nepamatuji se p?esn?. Mám pocit, ?e to byl také n?jaký delikvent."

"Ano, delikvent...Byl to jeden z nich! Místo na lavici ob?alovaných sed?l mezi sv?dky a t??il se ochran? policist? a p?ízni soudce i poroty!"

"No a? Tak pomohl, prohlédl a usv?d?il své bývalé kamarády. Oto?il se na lep?í stranu zákona a za?al pomáhat."

"Nebyl potrestán! Ukradl miliony, zh?e?il, p?ekro?il zákon...a nebyl souzen a je svoboden!"

"Ale v?dy? to je d?vod, pro? sv?d?il. To je to, o ho dotla?ilo k napln?ní úvah o zrad? své skupiny. Bez toho by jej t??ko n?kdo p?emluvil. A bez toho...Bez toho sv?dectví by ostatní nemohli být odsouzeni."

"Ale je to fér? Je tohle spravedlivé? Kdo m??e rozhodnout, komu prominout h?íchy? Kdo si takto m??e hrát na Boha? Já ti nevím, Filipe, ale je tohle ta nezávislá spravedlnost? Ne, tohle není to, co jsme kdysi cht?li."

"Fér? Ne, to asi ne. Spravedlivé? Co je spravedlnost? Bylo spravedlivé je v?echny odsoudit. Bylo spravedlivé se odvd??it tomu, kdo se zaslou?il o to jejich odsouzení. Kdo jejich odsouzení v?bec umo?nil. To bylo spravedlivé. Bylo spravedlivé jednoho z provinilých nesoudit? Minimáln? z hlediska jeho spole?ník? to bylo nespravedlivé a nefér. Ale z pohledu soud?? Z pohledu na?ich soud? to spravedlivé bylo."

"Ale to je p?eci ten problém! Bylo mu prominuto, proto?e jinak by nebyla nasycena touha lidí. Bylo mu prominuto, aby byla uspokojena touha lidí po potrestání kohokoliv za ty ?iny, o kterých se v posledních dob? tak hodn? mluvilo a psalo. Soudy mají soudit a ne slou?it rozmar?m lidu. Kdy? se zvedne vlna nevole proti n?jaké barv?, uv?zní soudy v?echny, co tu barvu nosí a mají rádi? Kdy? n?kdo zmanipuluje prostý lid, budou mu soudy slou?it? Tomu se ?íká u nás nezávislé soudnictví? Nezávislá spravedlnost? Proto tvrdím, ?e nesoudit korunního sv?dka je proti princip?m na?eho soudnictví, spravedlnosti a férovosti. Proto tvrdím, ?e to nebylo fér ani spravedlivé. Proto."

"Má? pravdu - svým zp?sobem. De facto to nebylo spravedlivé. De jure bylo. Jist?, je tu drobný rozkol. Ale ne moc velký. A v soudech platí to druhé, jak ?íká ?irá logika."

Permalink | Leave a comment  »

Bim-bam. Bim-bam. Dun?ní zvonu kostelních hodin jasn? ukrajuje z pomyslné ?áry ?ivota. Tam a sem, sem a tam se pohybuje srdce mohutného nástroje, tak jako se postupn? unavuje srdce nás v?ech. ?ivot ?ijeme jen jeden. Jen jeden, který nám ka?dou vte?inou utíká. A je jen na nás, jestli ho popo?eneme ke smrti, nebo ho necháme jít pomalu. Je na nás, jak s nám daným ?asem nalo?íme.

Ka?dý máme jiné hodnoty. Pro n?které je nejd?le?it?j?í p?átelství, ale pro ka?dého je p?átelství n?co trochu jiného. Ka?dý je rozdílný a emoce pro?ívá s p?áteli jinak. N?kdo má jako nejvy??í hodnotu lásku. A spousta dal?ích také. Ale pro ka?dého je láska n?co jiného. Fakticky ka?dý ?ije pro n?co jiného.

Ale i kdy? jsme ka?dý jiný, ?asto dojdeme k jednomu stejnému bodu. K bodu, kdy pova?ujeme ná? ?ivot za prázdný. Na?e hodnoty za povrchní, sv?t okolo nás za pod?adný a sebe za bezcenné. Vlastn? sta?í jedno z toho a je na sv?t? dal?í malá lidská tragédie. Malá v rámci Sv?ta. Ale p?eci jen velká - velká pro ?lov?ka, který ji pro?ívá.

Ka?dý si musí takový problém vy?e?it sám, ostatní mu mohou být jen oporou. Mnoho lidí skon?ilo sv?j ?ivot p?ed?asn?, proto?e nena?li jiné ?e?ení, mnoho se celý ?ivot trápilo a trápí, proto?e jim v tom ?inu n?kdo zabránil. Mo?ná si vybrali ?patnou cestu, ale vybrali si ji. O sebevra?d? se napsalo mnoho, tak?e nebudu p?ipisovat více. Ale pak je tu druhá cesta - zamy?lení.

Sta?í za?ít p?emý?let nad sv?tem. Nad lidmi. Sta?í hledat novou cestu pro sebe i ostatní, nový smysl svého ?ivota. Smysl mohou být peníze, m??e to být láska k druhé osob?, m??e to být sláva i pomoc ostatním. M??e, pro? by nemohla. Proto?e v ?ivot? je nejd?le?it?j?í, abyste ho na smrtelné posteli nelitovali. Mo?ná práv? proto mají lidé sv?domí - proto?e na Konci by mohli litovat ?in?, kterých se díky sv?domí vyvarují. Mohli by litovat ?patností, které m?ly nep?ekonateln? svazující a spalující následky. To je na?e záchranná brzda, ale jen ona nesta?í.

Permalink | Leave a comment  »

?ervenec 1925

Klidné nám?stí plné mladých lidí. Všichni jdou k biografu Sv?tozor. Je tém?? šest hodin ve?er, promítání za ?tvrt hodiny za?íná. Slunce se schovává za st?echy okolních dom?. Mezi skupinkami lidí se proplétají kluci s novinami a pokouší se je prodat výk?iku aktuálních zpráv - t?eba ?e byla nalezena soška ?eny z doby kamenné.

K biografu se pomalu trousí lidé v párech i malých skupinkách. Všichni v dru?ném hovoru, n?kte?í více mluví, jiní více poslouchají. T?eba ta skupinka šesti dívek u zmrzliná?ského stánku - v?tšina jich má co ?íci, po?ád št?betají, ?asto se p?ek?ikují. Jen jedna jen poslouchá a sama nemluví. Kdy? si toho ostatní za?ínají všímat, posílají ji koupit lístky - kdy? se všechny baví, tak a? rad?ji netrhá partu. Ale to jí samoz?ejm? ne?íkají.

Pomalu se vle?e k pokladn?.

"Dobrý den, prosila bych šest lístk? na film Niebelungové." Ješt? se usmívá, aby podpo?ila svou ?ádost. Milé to d?v?e.

"Hmm, Niebelungové, a jste si, sle?no, jistá, ?e je to film vhodný pro vás a vše p?ítelkyn??" odpovídá postarší pokladní.

"Ano, prosím, my ho opravdu chceme vid?t."

"I ty na n?j chceš jít?"

"Ano, chci." - tázaná dívka se tvá?í velmi p?ekvapen?.

"A n?co jiného bys necht?la?" ptá se pokladní.

"Co...co prosím?" nedoká?e skrýt v tvá?i výraz vyd?šení, ?e se ji n?kdo na n?co takového v?bec ptá.

"Ptám se, jestli by sis nep?ála i n?co jiného, nejen ode m?," klidn? odv?tí starší dáma.

"No, víte," dívka je velmi p?ekvapena rozhovorem, do kterého se zamotala, "asi bych cht?la. Asi bych cht?la hodn? v?cí, ale nemám je. Tak pro? o nich snít?" kv?li své odpov?di se lehce ?ervená, a tak obrací pohled k zemi.

"Sny jsou, d?v?e, proto, abychom si p?ipomn?li, ?e je stále pro co ?ít, ?e je stále co chtít. Ty máš pocit, ?e jsou vzdálené, ?e? Dám ti jednu radu do ?ivota - a v?? staré paní, co vid?la ji? mnoho let. ?asto sta?í jen natáhnout ruku a to, co chceme, se zm?ní v to, co máme. Kolik ?e jsi to cht?la t?ch lístk??"

"Šest," odpovídá ješt? udiven?ji ne? na minulé otázky. Platí za lístky a vrací se k p?ítelkyním.

Permalink | Leave a comment  »

Divadelní jevi?t? na?í spole?nosti. Prkna, co znamenají sv?t. Sv?t, co znamená jen pár prken. A na t?ch prknech stojí mraky herc? - dob?í, ?patní, chyt?í, hloupí, krásní i o?kliví. V?ichni n?co d?lají, n?co ?íkají, n?jak se tvá?í. Nesly?íte je? Poslouchejte.

"Tak tys prý projel celý sv?t, synku, prý je z tebe sv?taznalý mladík a bohatý mu?."

"Nenechte se mýliti, pan starosta, kraj? jsem projel sotva sto a vid?l st??í p?lku sv?ta. Ale ten sv?t, pane, ten stojí za podívání."

"A co jsi vid?l, chlap?e? Nemohu se do?kat, a? usly?ím vypráv?ní tvé."

"Kdy? jsem odjel, pane, vid?l jsem p?epych a bohatství. Na ka?dém kroku zámky ze zlata, obrovské zahrady i nádherné bulváry. Ale pak, pane, pak jsem je vid?t p?estal."

"Co?pak nejsou vzdálené zem? bohaté jako ty blízké?"

"Mýlíte se, m?j pane, jsou je?t? bohat?í. Ale ?ím více zlata jsem vid?l, tím víc smrti bylo kolem."

"Cht?l snad n?kdo to zlato uloupit? Lidé hanební jsou v?ude."

"Op?t se mýlíte, m?j pane, a zárove? máte pravdu. To zlato, to zlato nikdo necht?l uloupit. Bylo vybráno lidu, bylo ukradeno poctivým ?emeslník?m jako da?, která je zahubila. Ty zámky, pane, ty zámky budovali chudí lidé, kte?í pracovali a? do absolutního vy?erpání."

"Copak tak se chová k d?lník?m?"

"Ne k d?lník?m, pane, oni pracovali jako otroci. A k otrok?m nemá nikdo respekt. Cizí m?sta, pane, vypadají nádhern?. Zámky jsou nejkrásn?j?í na sv?t?. Ale, pane, ta chudina. Ta umírá hladem. Mnoho ?emeslník? nem??e p?e?ít, mnoho jich muselo zav?ít obchod pro vysokou da?. A dal?í nem?li pro koho pracovat, nikdo jejich slu?by nemohl zaplatit. Ale vrchnost, ta se m?la dob?e."

"Jak krutý sv?t jsi vid?l, chlap?e."

"Nevid?l jsem krutý sv?t, m?j pane. Vid?l jsem sv?t skute?ný, sv?t pravdivý bez l?ivých pozlátek, která vidíme jen my. Vid?l jsem sv?t, pane, ve kterém ?ijeme. Sv?t, který vypadá jako fra?ka, ale ve skute?nosti je ponurou tragédií. Ne, pane. Nevid?l jsem krutý sv?t, vid?l jsem kruté mocné. Vid?l jsem krutou smrt a smutný ?ivot chudiny. To jsem vid?l ve sv?t?. To je ná? sv?t."

Permalink | Leave a comment  »

Tikot hodinek. Sly?íte ho? Mo?ná ne. Mo?ná nemáte hodinky u sebe. Ale p?edstavte si tikot hodinek. Je to snadné. Zaposlouchejte se - sly?íte ten zvuk? Odpo?ítává nám vte?iny. Odpo?ítává nám ?as, po?ád stejn? dlouhé díly. ?as proto plyne naprosto pravideln?. Mo?ná.

V?imli jste si toho, ?e ob?as se dny neuv??iteln? vle?ou, jindy utíkají neuv??iteln? rychle? Chcete namítnout, ?e to je v?c psychiky, jak rychle vnímá ?as? S tím souhlasím, ve?keré vnímání je v?cí na?í psýché. Lineární vnímání ?asu je n?co, co jsme si vnutili bez toho, aby to nutn? byla pravda.

Co kdy? je ?as spirála? Co kdy? je blí? k mým narozeninám v roce 1995 ne? v roce 2003? Nemo?né? Ve fyzice a filosofii není nic nemo?né, jen nepravd?podobné. A m??eme se i podívat na fakta - historie se pohybuje v kruhu, kultura se pohybuje v kruhu. Známé úsloví historie se opakuje získává p?i tomto pohledu na ?as nový rozm?r.

Ale pro? z?stávat u takto jednoduchých schémat. Co kdy? je ?as shluk bod?, mezi kterými lze libovoln? p?echázet a pouze v n?m p?sobí ur?ité síly a proudy? ?e nevíte, co mám na mysli? P?edstavte si t?eba rosolovitou hmotu v nádob?. Vlo?íte-li prachové smítko, klesá pomalou?ku díky gravitaci dol?. Kdy? za?nete rosol zah?ívat ze strany, za?nou se v n?m tvo?it proudy a smítko uná?et i jinými sm?ry. De facto lze ?íci, ?e v ?ase by bylo mo?né se pohybovat jakýmkoliv zp?sobem s tém?? stejnou lehkostí.

Necht?l jsem p?ijít s ?ádnou revolu?ní my?lenkou, teorií, ani ni?ím podobným. Cht?l jsem jen p?ipomenout, ?e sv?t je takový, jaký ho chceme mít. Hranice sv?ta jsou na hranicemi na?í fantazie. Stejn? tak hranice poznání. Proto m?jme o?i otev?ené.

Permalink | Leave a comment  »

Teplé prosincové odpoledne. Slunce se lehce namá?í v mracích. V?t?ina strom? zámeckého parku je ji? bez listí, ale místy se je?t? n?jaké lístky vyskytnou. Na trávníku b?hají malé d?ti, vesele si u?ívají posledních podzimních dn?. Park je krásný - a dlouhý.

Jdu po ?t?rkové cest?, o?i upírám na bránu. Jdu a vedle m? krá?í Sladká ?, kterou dr?ím za ruku. Je krásná, p?ekrásná. Upírám zrak na vzdálenou bránu a p?i tom zakopnu o kámen na cest?. Padám k zemi, instinktivn? zpomaluji pád rukama. Stejn? to nezabrání, abych si natloukl.

Kdy? se mi povede otev?ít o?i, hledám Sladkou ?. Nikde v okolí není. Musím se ukldit, zpomalit dech a za?ít myslet. Jist? není daleko, nechodí nikdy daleko. Nemá to ve zvyku.

Hledám ji. Hledám ji za ka?dým stromem, za ka?dým sloupem a za ka?dou sochou. Hledám ji v korunách strom?, hledám ji za ke?i. Za ka?dou lavi?kou, v ka?dé skuilin? zámecké zdi. Hledám ji ve spadaném listí i na uklizených cestách.

Hledám ji - a utíkám. Zoufalstvím tém?? nedýchám - kde je? Kde m??e být? Nenacházím, co hledám. U? není teplé odpoledne, u? není ve?er - je chladná noc. A mé síly nejsou nekone?né. Ale nevzdávám to. Snad.

Kdy? m? na tvá?i za?ne studit kapka rosy, je mi jasné, ?e jsem to vzdal. Rosa ohla?uje nové ráno, nový den. A novou nad?ji. Prot?u si o?i - nev??ím realit?. Stojí tam. Stojí tém?? p?ede mnou. P?ekrásná, nádherná. Sladká ?. Rozeb?hnu se - nesmí mi utéct. Nechci ji znovu ztratit. Jsem u ní, objímám ji. A v rukou dr?ím kou? své ?t?st?ny.

Permalink | Leave a comment  »

Minulý týden jsem m?l ?íct jméno n?jaké slavné politicky ?inné osobnosti, která je mi vzorem. Bude to znít zvláštn?, ale pokud budu n?kdy politicky ?inným (v ur?itém slova smyslu to v plánu mám), cht?l bych nalézt vzor v Martinu Lutheru Kingovi. Martin Luther King, hluboce v??ící ?lov?k, bojoval proti rasové segregaci, lyn?ování a rasismu obecn?. Bojoval proti problému, který je v naší zemi stále vá?ný.

Ne, já dnes nechci mluvit o M.L. Kingovi, ale - jak jste jist? uhodli - o rasismu. Rasismus je fenomén dnešní doby, a? si myslíte, co chcete. Lidé p?ivykli generalizaci, všichni bílí jsou hodní, ostatní jsou zlí. Zlí musí být potrestáni. Problémem ale nejsou minoritní rasy, ale to, ?e jsou lidé. A jako v ka?dé mno?in? lidí i mezi minoritami nejdete dobré a špatné. A odtud pramení rasová nesnášenlivost.

Dnešní povídání má název Jeden znak. Zaslou?í si vysv?tlení. Vysv?tlení na p?íkladu: Jdete ve ve?erních hodinách sami ulicí, najednou proti vám jde p?iopilý týpek s holou hlavou - a? u? po chemoterapii, nebo po strojku, to je te? jedno. Vy to toti? nevíte. Po?ádá vás o cigaretu a vy, proto?e nemáte dobrou náladu, na n?j zabru?íte, ?e nemáte, a? neotravuje. On je p?iopilý, vy nikoho nemáte. Tak vám trochu poupraví fasádu. Byl na n?m jeden zapamatovatelný znak - holá hlava. Nebudete náhodou tvrdit, ?e to byl skinhead a ?e všichni z tohoto hnutí jsou násilníci?

A co to má spole?ného s menšinami? P?eci ten znak. Co t?eba následující pochody: Zlod?j byl Romské národnosti? Tak?e Romové jsou špatní. Velkop?stitel marihuany byl Vietnamec? Vietnamci jsou špatní. Ti vandalové byli Indiáni? Indiáni pat?í do ústavu. Fakt se v podobném páru v?t nenajdete?

Mo?ná m? te? máte za blázna, kdo by se zastával menšin, kdy? v?tšina je proti. V?dy se n?kdo najde, tomu v??te. To, ?e Kocáb se vydal cestou pozitivního rasismu, je jeho volovina - on není zrovna prototypem zastánce lidských práv. Proto?e v?dy tu budou hlasatelé, kte?í se vám budou sna?it vysv?tlit jediné - Lidé si jsou rovni. Mám-li pou?ít slova výše zmín?ného Martina Luthera Kinga, pou?iji známý citát z jeho projevu "I have a dream": "I have a dream that one day this nation will rise up and live out the true meaning of its creed: 'We hold these truths to be self-evident, that all men are created equal.'"

Permalink | Leave a comment  »

Ceníme si p?átelství, ceníme si lidskosti. Jsou v?ci, co mají pro nás nep?edstavitelnou cenu. Láska, vztahy, ?t?stí. Nic takového pen?zi vyjád?it nelze. Ale co je ze v?eho nejd?le?it?j?í? Kdy? to nejsou peníze, kdy? to není zdraví - alespo? ne na?e? To co mají v?echny vý?e jmenované elementy na?eho ?ivota spole?né. D?v?ra.

Ka?dý mezilidský vztah je zalo?en na d?v??e. Mírou d?v?ry m??eme udat, jak moc nám na daném ?lov?ku zále?í. Nejlep?ím p?átel?m d?v??ujeme zcela, p?átel?m d?v??ujeme a kdo o na?í d?v?ru p?ijde, ten se mezi na?e skute?né p?átele po?ítat nem??e. I kdy? by to t?eba rád ?inil.

Spousta lidí si to ale neuv?domuje. Podle toho taky vypadá celý jejich sv?t. K ostatním se chovají hnusn? a jsou p?ekvapeni, kdy? se od nich bývalí p?átelé odvrací. Kdo m??í sv?t v uncích zlata, ten na to doplatí ztrátou skute?ných p?átel a jejich nahrazením "obchodními partnery". T?mi, co mají zájem jen na pen?zích a osobním zisku. Sv?t není ?ernobílý (a rozhodn? není v odstínech drahých kov?), ale vysv?tlete to n?kterým mezi námi.

A pak jsou tu dal?í. D?v?ru dají snadno, snadno vám ji odeberou. Sice ví, ?e zále?í na d?v??e, ale otázku, jestli si jí skute?n? vá?í, ponechám stranou. Mají své hodnoty, mají sv?j sv?t. M??ete je mít za naivní, m??ete je mít za bláhové. To je fuk. Jsou to jen lidé a ka?dý má právo na své sny a sv?j sv?t.

A pak je tu t?etí skupina. Pat?ím mezi ni. Já jsem se d?íve pohyboval v mantinelech t?ch, co d?v?ru dají hned. Ale spálil jsem se, jako se ka?dý den popalují mnozí dal?í. Zm?nil jsem se. Mou d?v?ru jen tak n?kdo nezíská, musí si ji zaslou?it. Ale zase má jistotu, neztratí ji kv?li jedné chyb?. Pokud se zachová hloup? a lituje, cesta zp?t se najde. V?dy. Nebo spí? poprvé. Jedna ?ance kát se musí sta?it.

Permalink | Leave a comment  »

Je B?h, ?i není? Vsadím své boty, ?e B?h není ? není hmotou. Ale v tomto smyslu lze pochybovat i o existenci n?kterých subatomárních ?ástic. Je vln?ním? T??ko ?íct, zdaleka je?t? neznáme, resp. nedoká?eme vnímat (ani s pomocí p?ístroj?) v?echny myslitelné i nemyslitelné druhy vln?ní o v?echn myslitelných frekvencích. Z fyzikálního hlediska Boha nenalezneme.

Jsme zodpov?dní za na?e ?iny a B?h, alespo? dle mého p?esv?d?ení, nás nebude chránit p?ed jejich následky. Tuhle v?tu beru jako dogma, by? jsem ji ?ekl sám. Kdy? se nad ní zamý?lím, vychází mi, ?e z morálního hlediska Boha nenalezneme ? h?íchy a jejich následky se splácí v pozemském sv?t? bez pomoci n?koho odjinud.

A co filosofie? Jsou-li nám dány n?jaké morální zábrany, které ovliv?ují celý ná? ?ivot, odkud? Jen z výchovy? Existence Osudu rozhodn? nem??e být vylou?ena, stejn? jako jakékoliv jiné vy??í v?le. Filosoficky vzato, za vznikem sv?ta n?co muselo být, n?co, za co my nevidíme. Proto lze p?edpokládat existenci vy??í entity a ?nespoléhat? pouze na náhodu a samovolné d?je, mající za následek Velký t?esk (p?ípadn? cokoliv jiného, teorií je spousta). V tomto ohledu se bavíme ji? jen o fyzikálních teoriích, které zkrátka existenci Boha nebo n??eho jiného nevylu?ují.

Je B?h, ?i není?

Permalink | Leave a comment  »